
Občanské sdružení; IČO 61515132
Spojovat nejaktivnější osobnosti studentské generace, namočit je do mnohem tvrdší konkurence, než jakou znají ze svých škol, dopřát jim tváří v tvář setkávání s nejzajímavějšími lidmi této země a trápit je vším, co rozvíjí myšlení.
Gymnazisté a vysokoškoláci, kteří prošli celorepublikovým výběrovým sítem, nebo je přivedli jejich kamarádi. Bývá jich kolem padesátky až osmdesátky z celé republiky. Jsou to ti, které baví dělat něco nad standard běžného studenta, takže stíhají mnohem víc než jen školní povinnosti.
Lektorský sbor: filmový dokumentarista Tomáš Kudrna, sociální pracovnice Eva Kudrnová, redaktorka Kateřina Machová Ondřejová, překladatel Stanislav Rubáš, novinář Pavel Ryjáček, rusistka a novinářka Katka Volná, statistik Václav Tollar (šéf odpovědný za všechno).
„Profesoři Školy Aria“ (čestná, ale aktivní funkce): Zdeněk Bárta, evangelický duchovní; RNDr. Vilém Holáň, bývalý ministr a poslanec PČR; RNDr. Jan Králík, CSc., matematik a lingvista. A taky Prof. Ladislav Hejdánek, filosof (ten je ovšem profesorem proti své vůli a odmítá pouštět Školoariány ke svým kaktusům). Po léta byl aktivním profesorem také Ivan Medek, publicista a někdejší prezidentův kancléř; účastnil se mnoha školoariánských akcí, komentoval činnost a směřování ŠA, měli jsme společné mnohé hodnoty a ideály a vzniklo i několik osobních přátelství.
Jako občanské sdružení, založené v roce 1992 na základech „Studia Můstek“ v ústeckém studiu Československého rozhlasu, později 11 let neoficiálně bytující v Českém rozhlase v Praze, nyní samostatné. Program zveřejňuje na těchto stránkách – a kdo ho nečte či se v něm nevyzná, ten má ale smůlu. (Mankote, prý někomu není jasné, že na ta podtržená slova se má kliknout!)
Debaty s hosty a jejich důkladné reflexe, diskusní večery, rozbory filozofických či publicistických textů, psaní a nemilosrdné tepání esejů, rétorická cvičení, publicistickou činnost, návštěvy koncertů, výpravy do přírody, hromadné přepady cukráren.
Koho zvala a zve jako své hosty
Seznam je podobný jako v televizním GENU (pro mladší: to byl cyklus Galerie elity národa). Od skladatele Petra Ebena po prezidenta Václava Havla, od eurokomisaře Vladimíra Špidly po dokumentaristku Olgu Sommerovou, od papežského preláta Antonína Huvara po šéfa Senátu Přemysla Sobotku, od novináře Ivana Hoffmana po novináře Jana Rumla, od ministra zahraničí Cyrila Svobody po překladatele Martina Hilského, od houslaře Jana Richtra po průmyslníka Štěpána Popoviče – a tak podobně. V nedávném období třeba: ministr Libor Ambrozek, ekoložka Džamila Stehlíková, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, europoslanec Josef Zieleniec, politolog Jacques Rupnik, znovu Václav Havel, ombudsman Otakar Motejl, překladatel Jan Vladislav, ekonom Lubomír Mlčoch, ministr školství Ondřej Liška, novinář Erik Tabery, spisovatel Ivan Klíma, bývalí policejní důstojníci Jan Kubice a Hynek Vlas a leckdo další.
Petr Pithart. Vydržel to skoro deset let (do jisté míry nevědomě). Nicméně v srpnu 2009 byl vrcholným hostem letního Konzilia.

